Naše historie

Rok 1674 je uváděn jako nejpravděpodobnější datum, kdy majitel dobříšského panství František Maxmilián Mannsfeld založil místní huť na výrobu a zpracování železa. Postupným rozšiřováním a zdokonalováním výroby dosáhly železárny největší slávy v poslední čtvrtině 19. století. Průmyslová krize dvacátých let minulého století znamenala konec prosperity a v roce 1926 byla po více než 250 ti letech výroba zastavena.
V té době pracoval ve slévárně jako mistr Josef Svojitka, který ze zrušených železáren nakoupil část zařízení a v roce 1930 otevřel vlastní firmu. Z velmi skromných začátků dokázal navázat na bývalou slávu místní slévárny a když po 2. světové válce předával svému synovi prosperující firmu, měla 30 zaměstnanců.

Znárodněním slévárny její rozvoj skončil a v roce 1990 ji původní majitel přebíral zdevastovanou, již téměř bez technologie, zakázek a zaměstnanců. Přesto přežila slévárna bez přerušení výroby až do roku 2004, kdy nejmladší vnuk zakladatele, Aleš Svojitka, převzal zodpovědnost za zachování rodinné tradice a postupnou rekonstrukcí budov a technologie usiluje dát kovolijeckému řemeslu šanci na přežití. V době, kdy vrcholí všeobecný úpadek řemesel, se tento úkol jeví jako velmi nesnadný.

Aleš Svojitka ve slévárně vyrůstal a později se také vyučil jako kovolijec u Uměleckých řemesel v Praze. Po absolvování Střední odborné školy výtvarné opakovaně neúspěšně usiloval o studium sochařství na AVU. Od roku 1984 se jako řemeslník na „volné noze“ a dnes již s 15ti zaměstnanci soustavně věnuje odlévání bronzových soch. Stále častěji realizované projekty v šedé litině ukazují již téměř zapomenuté možnosti a výtvarný potenciál tohoto materiálu. Slévárna se podílí na restaurátorských projektech, kooperuje s památkáři a architekty i s řadou galerií - včetně Národní galerie v Praze.

Také práce se studenty uměleckých škol začíná přinášet výsledky, časem se snad podaří uskutečnit i záměr pořádat odborné semináře. Cílem těchto snah je renesance šedé litiny ve výtvarném umění a zachování téměř 350 let trvající místní tradice tohoto řemesla.